„Chceme zlepšit kvalitu ovzduší v interiérech,“ říká jeden ze zakladatelů start-upu Reair Jiří Janoušek. Se svým řešením vyhrál tým kolem něj národní kolo soutěže Red Bull Basement. Nyní Reair jednají o partnerství s několika firmami, kterým by svou technologii čištění vzduchu mohli dodávat.
Jiří Janoušek, Dominik Klement a David Spilka vyvinuli malou krabičku, která pomocí sady senzorů automaticky měří koncentraci toxických látek, oxidu uhličitého a prachových částic v okolním prostředí. Díky propojení s aplikací vyhodnocuje překročení limitů a uživatele na to upozorní. Následně nabídne doporučení, jak stav do budoucna zlepšit.
Na začátku si autoři projektu mysleli, že budou dělat produkt jenom jako hardware. Později přišli s modelem služby, tedy analýzy prostředí. „Zaměřujeme se na větší korporace a firmy s více zaměstnanci už z důvodu toho, že u nich je problém s kvalitou vzduchu v interiéru největší,“ říká Jiří Janoušek, jeden ze zakladatelů start-upu Reair. „Spolupracovat chceme i s lidmi, kteří prostor navrhují, designéry a firmami dodávajícími zeleň do interiérů,“ dodává.
Teď, po výhře v národním kole soutěže Red Bull Basement, probíhají námluvy například s japonskou technologickou firmou NTT. „Řešíme možné integrace do jejich prostředí, šlo by o technologickou spolupráci. NTT vybavuje kanceláře pro jiné firmy z hlediska technologií,“ komentuje Janoušek.
Se stoupajícími hodnotami CO2, což je hlavní ukazatel toho, jaká je kvalita ovzduší v interiéru, vzniká dle Janouška riziko šíření nejen covidu, ale jakýchkoliv nemocí. Do budoucna své zařízení plánují více zautomatizovat a napojit na systémy chytré domácnosti. „Samotné senzory neprodáváme, ale účtujeme za celkovou analýzu. Senzory tak umístíme do prostředí a výstupem je report, co zlepšit,“ uvádí. Za ten si Reair účtuje řádově nižší desítky tisíc korun.
Kromě CO2 měří i vlhkost, těkavé látky a prachové částice. „Oxid uhličitý vzniká vydechováním, ale za ty další částice náš dech nemůže, ty vznikají z okolních materiálů. Závisí to i na nastavení vzduchotechniky a klimatizace,“ pokračuje mladý podnikatel. Negativním jevem přemíry CO2 je ztráta koncentrace a kognitivních funkcí. Těkavé organické látky pak způsobují spíše z dlouhodobého hlediska různé alergie či kožní problémy.
„V důsledku nižšího využívání kanceláří kvůli covidu se chceme zaměřit také na veřejný sektor, hlavně školy a školky. Zajímají nás i zdravotnická zařízení a domovy pro seniory,“ nastiňuje další plány Janoušek. Podobné služby ve světě nabízí například americké společnosti Awair a 720°. V Česku se zařízením do budov věnují například startupy Spaceti, Sharry a Spaceflow, které se zaměřují spíše na komplexnější řešení.
