Honeywell, Velux, Garrett Motion, Kiwi.com, Flowmon Networks. Všechny tyto inovativní firmy mají jedno společné − jejich sídlo nebo významná pobočka se nachází v jihomoravské metropoli. Některé zde vznikly, jiné do Brna zavítaly později.
Jihomoravské Silicon Valley. Brno se díky zdejším firmám stalo během několika let synonymem pro dynamický rozvoj a technologický pokrok. Stále častěji se zde rodí úspěšné start-upy, které obstojí i v globální konkurenci. Příkladem může být internetový vyhledávač letenek Kiwi.com, jehož vývoj začal v roce 2012 v jednom z pronajatých brněnských bytů. Přestože se v průběhu let stalo Kiwi.com jedním z nejoceňovanějších start-upů v Česku i na světě, zůstalo věrné místu svého vzniku. "Brno je srdeční záležitost. Všichni, kdo stáli u zrodu firmy, k němu mají nějaký vztah. Máme tu všechno, co potřebujeme, včetně talentovaných lidí, protože firma sídlí v těsné blízkosti univerzitního kampusu," vysvětluje jeden ze zakladatelů a výkonný ředitel společnosti Oliver Dlouhý. Brněnské Kiwi.com má v současnosti přes tisícovku zaměstnanců, přičemž mnoho z nich pochází právě z brněnských univerzit.
Inteligentní náramek Life Saving Bracelet či Bikedoo, zařízení přeměňující obyčejný vozík na elektrickou trojkolku. To jsou jen dva z mnoha úspěšných nápadů, jejichž autoři prošli kurzem Podnikni to!. "Podporujeme ty, kteří o podnikání teprve začínají uvažovat. Mnohdy ještě nemají ani konkrétní nápad," vysvětluje zakladatel Podnikni to! Jakub Tížek.
Podobný cíl má projekt KaPoDaV – Podpora kariérového poradenství, podnikavosti pro udržitelný rozvoj a dalšího vzdělávání v Jihomoravském kraji, který posiluje schopnost podnikání mezi žáky základních, středních a vyšších odborných škol. "Je to skvělá příležitost dostat téma podnikavosti a kreativity k mnoha studentům i učitelům," vysvětluje Vojtěch Krmíček z JIC, které projekt podporuje.
Rezervoár absolventů
Právě rezervoár desítek tisíc nadaných studentů a absolventů brněnských vysokých škol patří pro zavedené nadnárodní společnosti i začínající firmy k velkým lákadlům. "Většina našich zaměstnanců pochází z brněnských univerzit. Řada z nich si cestu k práci u nás našla přes studijní stáže nebo v rámci spolupráce na výzkumných projektech či tématech diplomových prací," nastiňuje výkonný ředitel technologické společnosti Flowmon Networks Jiří Tobola. I tato brněnská firma patří ve svém oboru mezi špičku a umístila se i v žebříčku 100 nejinovativnějších společností Evropy. "Zároveň platí, že Brno je vstřícné k technologickým start-upům a začínajícím podnikatelům. Jsou tu skvělé univerzity a perfektní zázemí pro technologické firmy, v čele s úspěšně fungujícím inkubátorem JIC, který stál také u našeho počátku," dodává Tobola.
Inovační ekosystém
Většina oslovených firem se shoduje na skutečnosti, že Jihomoravský kraj má na české poměry velice dobře propracovaný inovační ekosystém. O tom svědčí i fakt, že zde od roku 2016 vzniklo 474 high-tech start-upů, z nichž nezanikl ani jeden. "Výsledkem této dlouhodobé spolupráce je propojení univerzit, veřejných institucí, velkých i malých firem a podnikatelů motivovaných spolupracovat a vzájemně se podporovat," uvádí důvody úspěchu ředitel marketingu JIC Michal Veselý. "Mnozí podnikatelé jsou navíc otevření a mají zájem sdílet své zkušenosti a vracet se zpět do prostředí, ze kterého vzešli. Zvláště Brno je v tomto ohledu poměrně malé a koncentrované. To vše vytváří unikátní atmosféru," podotýká. JIC se tak kromě dalšího rozvoje podnikatelského ekosystému věnuje i podpoře začínajících podnikatelů, případně majitelů malých a středních firem jak v metropoli, tak v dalších městech po celém kraji.
Jižní Morava pro začínající podnikatele i korporace
Výhoda pro všechny
Vytvořený ekosystém je tak pro všechny zúčastněné oboustranně výhodný. "Firmy mají jistotu, že v Brně naleznou dostatečné množství schopných lidí, studenti a studentky zase mají možnost získávat praktické zkušenosti na stážích v těchto firmách, případně v nich najít po ukončení studia uplatnění," shrnuje tisková mluvčí Vysokého učení technického v Brně Radana Kolčavová.
Generální ředitelka Velux Česká republika Dagmar Plevačová popisuje důvody, proč je Brno pro nadnárodní korporace čím dál lákavější.
V Brně jste od příchodu na trh v roce 1990. Nepřemýšleli jste někdy o přesunu centrály do Prahy?
Ne, protože k tomu nebyl žádný důvod. Velux zůstal i po roce 1993 "československý", čili brněnská centrála stále obsluhuje jak český, tak slovenský trh. Na oba je to z Brna blízko a ve srovnání s Prahou nám tu nic podstatného nechybí.
Co Brno firmám oproti ostatním městům nabízí?
Určitě je to v první řadě strategická poloha. Z Brna se do dvou hodin jízdy autem dostanete na tři mezinárodní letiště, když nepočítáme místní letiště v Tuřanech. Díky přítomnosti velmi kvalitních vysokých škol je tady vzdělaná pracovní síla i příjemná atmosféra. Brno se stalo centrem výzkumu a inovací, koná se tu spousta kulturních akcí, ale přitom zůstává bezpečné a zachovává si optimální velikost. Nabízí vysokou kvalitu života s relativně nízkými životními náklady, což je pro firmy stejně atraktivní jako pro občany.
Zaměstnáváte absolventy brněnských vysokých škol?
Samozřejmě. V brněnské centrále nacházejí uplatnění zejména absolventi ekonomických a stavebních oborů a ve vyškovském výrobním závodě hlavně absolventi technických oborů. Ale nespolupracujeme pouze s absolventy, oslovujeme už studenty stavebních a architektonických oborů a snažíme se je připravit na praxi.
Podle Michala Veselého z JIC je jednou z překážek vzniku dalších firem nebo start-upů celkově nedostatečná osvěta o podnikání v rámci českého školství. Na to reaguje celorepublikový projekt Podnikni to!, který vznikl také v Brně. "Pracujeme na preinkubačních kurzech, ve kterých se například středoškolští nebo vysokoškolští studenti dozvědí, jak i bez podnikatelského nápadu rozběhnout vlastní projekt a při jeho budování systematicky minimalizovat rizika," vysvětluje spolumajitel Podnikni to! Max Dužek.
Geografický střed
Svou českou pobočku, či rovnou sídlo v Brně našly i zavedené nadnárodní korporace. Určitým průkopníkem byl v tomto ohledu dánský výrobce střešních oken Velux. Do Brna přišel už v roce 1990 jako jedna z prvních velkých společností. "Tehdy šlo ještě o Československo, takže volba padla na Brno z logických důvodů. Leží v geografickém středu a má výbornou dopravní dostupnost," říká generální ředitelka společnosti Velux pro Českou republiku a Slovensko Dagmar Plevačová. Kromě brněnské centrály a vývojového centra, ve kterém testuje elektroniku pro otvírače oken a další speciální příslušenství, má Velux na jižní Moravě i výrobní závod ve Vyškově. Tam zaměstnává přes 400 lidí. Zaměstnance do Brna i Vyškova pak Velux loví mezi vysokoškolskými absolventy, ale také mezi studenty odborných škol a učilišť. "Pořádáme studentské soutěže, do kterých se ročně zapojí asi 500 středoškoláků, chystáme také různé vzdělávací programy, odborné přednášky a tematické návštěvy našich poboček, kterých se každý rok zúčastní přes osm set studentů," dodává Plevačová.
Ani velké, ani malé
Od roku 2003 využívá všech výhod, které Brno a celý kraj nabízí, i mezinárodní konglomerát Honeywell, který se zaměřuje na letectví, dopravní systémy, speciální materiály a technologie. Na brněnské předměstí umístil největší evropské výzkumné a vývojové centrum s více než 1000 zaměstnanci. "Nejčastěji se naše týmy skládají z absolventů brněnských vysokých škol. Inženýři v těchto oblastech mají dobrý základ, na kterém mohou stavět s potřebnými zkušenostmi, které u nás získají," uvádí jeden z manažerů brněnského vývoje Honeywellu Josef Dvořák. "Ale stále jsme skutečně mezinárodním centrem a zaměstnáváme odborníky z více než 20 zemí z celého světa, protože jsme přesvědčeni, že právě takové týmy mají největší potenciál vytvářet průlomové nápady a inovace," doplňuje Dvořák.
Honeywell není v tomto přístupu jediný. Do Brna tak za prací míří i čím dál více cizinců z Evropy, Asie i Ameriky. Lákají je relativně nízké životní náklady i svébytnost Brna jako města. "Původně jsem mířil za prací v IT firmě do Prahy, přece jenom je to hlavní město. Ale pak jsem si na sociální síti Reddit četl zkušenosti z Brna a odpovídalo to přesně tomu, co jsem hledal. Ani moc velké, ani moc malé, pestrý noční život, ale zároveň klid. Nelitoval jsem toho rozhodnutí ani jednou," shrnuje své dojmy a pocity z takřka tříletého pobytu Španěl David Álvarez.
Vývojové centrum
Zatímco lidé z celého světa míří za prací do Brna, opačným směrem zase odcházejí nejnovější myšlenky a objevy. "Brno je nejdůležitějším výzkumným a vývojovým centrem turbodmychadel pro benzinové motory, a to v globálním měřítku. V posledních letech zde vzniklo několik velmi důležitých projektů," vysvětluje ředitel společnosti Garrett Motion Libor Urbanec. Turbodmychadlo je podle něj nesmírně komplexní technické dílo, které v mnoha ohledech pracuje na limitech současných fyzikálních možností a znalostí v oblasti materiálů, aerodynamiky nebo ložiskových systémů. Ještě obtížnější je to pak v případě benzinových motorů. "Garrett byl první, komu se to povedlo v opravdu masovém měřítku pro sériovou výrobu vozidel," uvádí jeden z úspěchů brněnského vývojářského týmu.
Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin.
Jižní Morava pro začínající podnikatele i korporace
